Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. neděle postní

21. 3. 2020

NEDĚLE LAETARE

4. NEDĚLE POSTNÍ 

Vesel se, Jeruzaléme, a jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete. Zajásejte, neboť váš zármutek se promění v radost a budete nasyceni ze zdroje útěchy.

Vstupní antifona této neděle nám připomíná, že jsme překročili polovinu svatopostní doby a blížíme se k Velikonoční radosti.

Všechny nedělní texty mluví o radosti, naději a vděčnosti.

V prvním čtení se dozvíme, jak byl ve skrytosti pomazán za izraelského krále nejmladší z mnoha bratrů, Jišajův syn David (První Kniha Samuelova, kapitola 16, verše 1-13).

V žalmu velebíme Hospodina, že nás provází na všech našich cestách a stará se o nás jako dobrý a laskavý pastýř (Žalm 22)

Apoštol Pavel připomíná křesťanům v Efezu, že jim bylo přineseno světlo, mají tedy žít jako děti světla, a nemají mít účast na žádných skutcích tmy (List Efezanům, kapitola 5, verše 8-14).

Evangelista Jan popisuje příhodu s uzdravením muže slepého od narození (kapitola 9, verše 1-41).

Je to text podrobný a dobře srozumitelný. Je také plný osob, napínavého děje, otázek i odpovědí. Všimněme si ale hlavně otázky, která zazní na samém konci příběhu. Ježíš se uzdraveného muže ptá: „Věříš v Syna Božího?“ Ta otázka pochopitelně směřuje i k nám osobně.

Už tři týdny se postíme, byli jsme u svaté zpovědi, modlíme se křížovou cestu, nějakou tu almužnu jsme také jistě dali. To je všechno správné a dobré. Ale na to se nás Ježíš neptá. Uprostřed postního úsilí se trochu provokativně zeptá: „A věříš ve mne, v Syna Božího?“. Tedy „je tvá snaha vedena opravdu vírou v Ježíše Krista, Syna Božího?“ Každý ať se zamyslí a odpoví si sám.

Není na škodu si přečíst, jak ostatní evangelisté vyprávějí o uzdravení slepých:

Matoušově evangeliu uzdravuje Ježíš dvojici slepců nejprve na začátku svého působení (ještě před povoláním dvanácti apoštolů) a pak na jeho konci, těsně před vjezdem do Jeruzaléma u města Jericha. Všichni čtyři slepí sedí u cesty, kudy jde Ježíš, křičí, a dožadují se Ježíšovy pomoci.

Evangelista Marek popisuje nejprve uzdravení slepého v Betsaidě. Ten nepřišel k Ježíši sám, ale přivedli ho k němu jiní a ti lidé za něj také prosí.

Naopak slepý žebrák jménem Bartimaios křičí tak moc, že ho ostatní okřikují, ale i jeho si Ježíš volá k sobě a ptá se ho: „Co chceš, abych pro tebe učinil?“.

Evangelista Lukáš zmiňuje mnoho slepých a jinak nemocných, které Ježíš uzdravil těsně předtím, než k němu přichází poselstvo od Jana Křtitele, který se ptá: „Jsi ten, který má přijít?“. A Ježíš ukazuje na uzdravené slepce, kteří jsou důkazem jeho poslání.

Pokaždé trochu jiný příběh. A trochu jiná otázka. 

Věříte, že to můžu učinit? Ptá se dvou křičících slepců u cesty.

Co chcete, abych pro vás učinil? Ptá se té další dvojice u Jericha.

Vidíš něco? Ptá se toho, kterého přivedli.

Co chceš, abych pro tebe učinil? Zeptá se Bartimaia.

Co jste vyšli zhlédnout? Ptá se všech, kdo jsou svědky jeho zázraků.

Věříš v Syna člověka? Ptá se již uzdraveného slepce.

Tato neděle je dnem, kdy katechumeni slavnostně dostávají Evangelium, Vyznání víry a modlitbu Otče náš. Mají se poučit o životě a skutcích Ježíše Krista, vyznat víru v něho jako Syna Božího a naučit se modlitbu, kterou sám naučil své učedníky. 

Všem již pokřtěným i všem katechumenům jsou určeny otázky od Pána našeho, Ježíše Krista. Zkusme se nad nimi zamyslet a upřímně na ně odpovědět.