O POUTÍCH A PUTOVÁNÍ

Co vlastně dnes znamená jít na pouť? A co bývala pouť dříve?

     Chce-li dnešní člověk navštívit pouť, většinou si dojede autem až tam, kam to jde, a pak ho vede k cíli hlasitý rámus pouťových atrakcí, davy lidí a vůně pečených klobás.

     Dříve tomu bylo jinak. Člověk si dopřál jednou nebo dvakrát do roka oddych od každodenní práce. Svátečně se oblékl, svátečně se naladil, a vyrazil pěšky na pouť. K cíli ho vedly vyšlapané cesty stoupající až na vrchol kopce, který se mu zvedal před očima.

     Většinu kostelů a klášterů najdeme totiž na hoře anebo, není-li v dosahu nějaký ten kopec, aspoň v hlubokém lese. Má to svůj význam. Je-li posvátné místo na místě odlehlém, naznačuje se tím, že zde najdeme jiný svět, a že zde panuje jiný řád, který je odlišný od řádu našeho světa. Nadhled shůry zase umožňuje dobrý nadhled nad vlastním životem.

     Už během výstupu k cíli má poutník dostatek času přemýšlet v tichu přírody. Nevadí, když se trochu zapotí a zadýchá, odměnou mu bude pohled na krásný chrám na vrcholu.

     Poutní místa byla většinou postavena tam, kde se stala nějaká mimořádná událost. Mohla to být zázračná pomoc v nouzi, uzdravení, vyslyšení naléhavé prosby. Všechna poutní místa byla a jsou dodnes spojnicemi mezi zemí a nebem, mostem mezi světem viditelným a neviditelným.

     Uvnitř kostela, který je obrazem a odrazem nebes, obklopen mnoha svatými, koná poutník to, kvůli čemu přišel: zúčastní se bohoslužby, připojí se k modlitbě. Dojde si ke studánce pro zázračnou vodu, nebo jen tak v tichu odpočívá. Není kam spěchat. Čas poutě je čas věnovaný Bohu. Shon obyčejného života zde nemá místo. Důležité je za vše poděkovat, poprosit za sebe, za své blízké, za ty kdo zůstali doma, i za ty, kdo již zemřeli.

      Poutník si na posvátném místě připomíná, že jako šel vzhůru k tomuto chrámu, má i celý jeho život směřovat vzhůru k nebi. Pozemský život je totiž jen krátkou přípravou na život věčný. I proto je třeba se modlit, aby člověk tento život nejen dobře prožil, ale také dobře skončil. Aby hodina smrti, které se nikdo z nás nevyhne, stala se skutečnou bránou do nebe.